Dobrý den,

dnešní trať byla, jak už jsem včera předeslal, jiná a také o poznání lehčí. Po kopcích se jela hlavně druhá a předposlední časovka, další byly spíše po cestách nebo lehčích pěšinách. Objevil se ale i pěkný kaňon a kluzké odkloňenky. Jedna časovka byla dokonce celá po silnici. Takže po trati jsem si docela odpočinul, ale podařilo se mi i třikrát lehce padnout, naštěstí se nic nestalo, zvednul jsem se, oprášil se a jel dál. Po celé trati se ukrutně práší.
K vložkám asi toto: první a poslední zůstala stejná, jede se hned po startu, na písku a už je neuvěřitelně rozbitá. Druhá vložka je v menším řečišti na písku, štěrku a větších kamenech. Při prvním průjezdu se neměřila, podruhé už ano. Tento test je dost zrádný, protože místy se můžete opřít do písku a když se opřete, tak vás najednou kopne kámen a máte co dělat, abyste se udrželi na motorce. Je i docela nebezpečná. Snažil jsem se na ní nejet přes moc, ale i tak mi to dávalo přes hubu. Další test byly již avizované oblázky všech velikostí. Jelikož jsem na ně jel jako jeden z prvních, neměl jsem vyjetou žádnou drážku. Nedrželo to vůbec žádnou stopu, odskakovalo to (Marzoccha od p. Hory je prostě Marzoccha od p. Hory :) ) a o zatáčkách ani nemluvím. Jel jsem skoro všechno na trojku, aby to moc nehrabalo, ale z jedné zatáčky mi zadní kolo odskočilo po kameni, zaseklo se o další a já jsem byl katapultován z motocyklu ven. Kluci, kteří jeli později už to měli vyjeté, takže se jim jelo o něco lépe. Uvidíme zítra. Z tohoto testu jsme jeli 40 minut jiným řečištěm do časovky. Pak přejezd po silnici a přes hory zpátky na enduro test, který se ráno projížděl a o němž jsem už psal. Z něj jsme pak protisměrem přejeli na vložku u paddocku, která byla kupodivu ještě rozbitější než ráno a pak na cíl.
Zítra se jede stejná trať a vše se měří. Další info najdete na www.kbs.cz
Speciální poděkování bych chtěl věnovat časovkářům, kde všechno funguje tak jak má.


Hezký den,


Jakub Horák, Pažout, Hor.

Šestidenní v polovině: Od I.Helikara dnes k třetímu dni

Čáda psal sms na mobil, že měl kromě technických problémů-oprava moto, které zvládl i několik problémů po pádech. Už radši nechce myslet na to co ho bolí. Po jednom z pádů dne si píchl ridítko do břicha. Do rána prý ale bude OK. Jak píše v SMS. Sil ubývá prý i díky udržování moto. (V tom divném písku se ani nedivím)

A tady info od I.Helikara.

Mezinárodní motocyklová šestidenní v chilské La Sereně uzavřela ve středu svou první polovinu. Ve Světové trofeji zůstávají nejspíš ve hře o zlato Finsko, Francie a Itálie. V Juniorské trofeji jedou zatím suverénně na vítězství Španělé. Český Trophy tým byl po dvou dnech jedenáctý, ale ve středu zaútočil na první desítku. Junioři už se mezi prvních deset posunuli po úterní etapě, kdy se dostali na deváté místo.
Účastníci soutěže s napětím čekali v úterý večer na výsledky, ale těch se nakonec dočkali až ve středu po obědě. A byly hodně překvapivé, protože někteří favorité nastoupili do třetího dne kompletní, i když to v úterý vypadalo trochu jinak. Finové ve Světové trofeji měli přijít o Remese Eera, který už nefiguroval ani v neoficiálních výsledcích. Jenže ve středu odstartoval. Podobně na tom byli Italové v Juniorské trofeji, jejich tým byl neoficiálně rozpadlý a potvrdili to i italští novináři, protože odešly motocykly Thomase Oldratiho a Mirko Grittiho. Ráno ovšem Gritti nastoupil, takže Italové jedou ve třech. Je to o to zajímavější, že výsledky dělá zkušený italský tým z Bergama, u něhož za normálních okolností při mistrovství světa podobné chyby neexistují. Zde však je časomíra nejslabší stránkou Šestidenní. Otázkou je, zda to někomu nakonec nevyhovuje.
La Serena zažila ve středu skoro minutové zemětřesení, ale na to jsou prý domácí zvyklí. Několik hodin však v Severní Chile nefungoval internet. Co ovšem zažije rakouská značka KTM po letošní Šestidenní se můžeme jen dohadovat. Zatím to ale vypadá s KTM dost špatně. Po problémech rakouských strojů před startem jsme už psali, ale starosti jezdců pokračují dál. Nejbolavějším místem zůstávají spojky. Český tým jich během dvou dnů vyměnil už deset, včetně dvou na motocyklu Víti Kuklíka. Ale tahle epidemie zřejmě jen tak neskončí, ve středu se potýkal se spojkou Čadek, který jí dělal před etapou i po ní. Kdo by si ale myslel, že mají problémy jen čeští jezdci, byl by na omylu. U KTM mizí spojky jak na běžícím pásu a technici přiznávají, zatím dost neochotně, že se zřejmě jedná o vadu materiálu spojkových lamel.
Ve středu čekala jezdce nová trať, která je zavedla na západ od La Sereny do známého údolí řeky Elqui, které je zelenou oázou tohoto jinak vyprahlého regionu. Jely se rychlé A časy, ale v časových kontrolách měli jezdci opět dost najeto. Čím výše jezdci stoupali do hor, tím bylo větší horko a přibývalo kamení. Rozhodovalo se tedy na měřených úsecích, nejvíce dostali všichni zabrat na třetím měřeném motokrosu, nedaleko města Vicuna, který se jel ve vyschlém kamenitém řečišti, kde jsme naměřili 41 stupňů ve stínu. U moře bylo v té době kolem dvaceti. V těchto těžkých podmínkách přesto zazářil Zaremba, který zajel čtvrtý absolutně nejrychlejší čas, jen čtyři sekundy za prvním Švédem Ljunggrenem. V oblázkovém poli se jinak neustále padalo, na zemi skončila i současná světová jednička, Fin Salminen. Na písku ve středu dál kraloval Američan Caselli.
Český Trophy tým nastoupil v pěti jezdcích. Víťa Kuklík se zasádrovanou rukou už nejel, rentgen odhalil dvě zlomeniny záprstních kůstek a naštíplou kost v zápěstí. Objetavě však kolegům pomáhal na motokrosových vložkách. „Raději bych samozřejmě jel, dívat se na souboje soupeřů je hrozné. Pro mne je snad Jižní Amerika zakletá, nedojel jsem už v Brazílii před čtyřmi roky, kde jsem si zranil rameno. Bohužel sezóna pro mne skončila špatně, což mě mrzí, o to víc, že jsem plánoval zimní endura, kam jsem se kvalifikoval šestým místem v mistrovství světa. Teď musím minimálně měsíc odpočívat.“ K úterní kolizi z řeckým jezdcem pak poznamenal. „Před startem motokrosu jsem ho požádal, aby mě pustil před sebe, protože mě brzdil, ale on odsekl, že ne. Samozřejmě, že jsem ho už během první třetiny dojel, ale on mě blokoval. Nechtěl jsem v prachu riskovat, a tak jsem jel za ním, až přišlo místo, které se nabízelo k předjetí. Tak jsem šel před něj, on se zřejmě lekl a trefil mě do motorky. Vylétl jsem z trati, bohužel v místě, kde byla hluboká díra a šel jsem přes řidítka. Řek pokračoval dál a ani se mi nepřišel omluvit. Vyrazil jsem si dech při pádu na zem, ale horší to bylo s pravou rukou. Věděl jsem hned, že je zle, ale když za mnou přijel můj doprovodný jezdec Jan Holada, pomohl mi nasednout a já to ještě zkusil pokračovat, ale už jsem nenandal rukavici, jak ruka natekla.“ Jeho týmoví kolegové ale bojovali i za něj, bylo vidět, že setřásli nervozitu a odváděli velice solidní výkon. Museli však překonat několik technických problémů, kromě Čadka, který měnil spojku, pracoval i Zaremba, který poškodil chladič a musel ho v závěrečném servisu měnit. Oba tedy čeká výměna pneumatik až ráno před startem. !chladič jsem vyměnil v pohodě. Jsem rád, že se mi dařilo i v motokrosu, trošku mě to překvapilo, protože jsem byl naštvaný, jakou máme zatím smůlu, a tak jsem to tam dával,“ řekl Jan Zaremba v cíli etapy. Manažer týmu Ladislav Michálek byl ve středu už mnohem spokojenější. „Šestidenní je teprve v polovině, nic není rozhodnuto. Problémy mají i soupeři, šest celků z první jedenáctky už jede jen v pěti. Podle mého rozhodne čtvrtek a pátek. Bude to u vůli každého jezdce, na všech už dnes byla vidět únava. Naše taktika se ale nemění, na trati musíme šetřit motocykly, měřené úseky pojedeme dál na plno.“ K tomu je ještě dobré poznamenat, co řekl náš nejzkušenější reprezentant Bohumil Poslední po úvodní etapě: „Jsem na své čtyřiadvacáté Šestidenní, ale musím říci, že tak těžký úvod jsem ještě nikdy nezažil. Čtvrtek a pátek budou určitě hodně dramatické, protože síly budou docházet…“
V Juniorské trofeji je vidět, že se naši mladíci mezi hvězdami endura rozkoukali a začínají ukazovat, co v nich je. Výborně se rozjel Tomáš Loukota, který byl v úterý z českého kvarteta nejrychlejší, ale zdatně mu sekundovali i Martin Kuklík a Jakub Horák. Vyrovnanost této trojice by mohla český tým v závěru posunout o další příčky dopředu. Ani šestnáctiletý Milan Engel, který byl nominován na poslední chvíli zatím nezklamal, i když na něm je nervozita pramenící ze snahy po maximálním výkonu nejvíce znát. Pády ho připravují o lepší časy. „Začíná mi to konečně bavit. Už jsem si zvykl na písek i všudypřítomný prach. Nějakému tomu pádu se samozřejmě nevyhnu, ale jsem rád, že stále zrychluji,“ řekl Tomáš Loukota. A Jakub Horák k tomu dodal: „Díky mému týmu KBS a Ladislavu Krupičkovi, jsem si mohl vyzkoušet mistrovství světa a ty zkušenosti jsou zde k nezaplacení, protože podmínky se blíží Španělsku a Portugalsku. Jediné s čím pořád bojuji, je písek.“
Bez problémů jede i klubový tým Top Servis – Batex, Motoklub Jiřetín ve složení – Poslední, Martin Gottwald a Klimeš, kteří se stále drží v první desítce. Po dvou dnech vedl Klubovou soutěž španělský Club RFME s ostřílenými jezdci Guerrerem, Galindem a Agrou. Za nimi je trojice Italia, Paoli, Manzi, Gerini. Třetí se zatím drží mladíci ze slovenského Zouny Teamu, Novosad, Douša, Králik. Ale pátá už je slovenská jednička, Slovakia Team ve složení Katriňák, Matoška, Jakeš, kteří ještě neřekli poslední slovo. Klubová soutěž má letos poprvé zcela samostatnou klasifikaci. 

Oficiální výsledky po druhém dnu.
Světová trofej: 1. Finsko 8:15,46, 2. Francie  -1:59,99, 3. Itálie – 2:24,69, 4. Švédsko – 5:37,22, 5. Velká Británie – 11:32,33, 6. Nizozemí – 12:46,46… 11. Česká republika – 23:19,39
Juniorská trofej: 1. Španělsko 7:01,82, 2. Francie -2:18,94, 3. Austrálie -7:27,94, …9. Česká republika – 148:36,59
Klubová soutěž: 1. Club RFME 3:38,59, 2. Italia -1:43,04, 3. Slovakia Young Team -3:47,12… 5. Slovakia Team -7:52,13, 8. Top Servis – Batex Motoklub Jiřetín -13:46,49.

Tiskový servis české reprezentace
Karel Malina a Ivo Helikar